Dinosauří bublina aneb proč je těžké popularizovat paleontologii

V následujících řádkách bych rád přenesl do psané podoby důležité aspekty popularizace. Jako paleontolog k tomu použiji něco, co zná každé malé dítě, a to dinosaury.

Potřeba je zaujmout
Paleontologové zkoumající dinosaury mají v mnoha ohledech velice snadnou práci. Dinosauři jsou totiž všeobecně známí a mnoho lidí je má rádo. Tento fakt podporuje také veliké množství popkulturních odkazů na ně ve filmech či literatuře.

Na druhou stranu, fosilií dinosaurů je na celém světě jen omezené množství. Čím větší živočich, tím méně jeho jedinců se mohlo prohánět po Zemi v jeden čas. Vzhledem ke své velikosti mají v poměru pomalejší metabolismus, jejich březost trvá delší dobu a rodí menší počty mláďat. Životní prostředí také není tak úživné, aby v něm mohlo žít větší množství těchto organismů.

„K-stratég je organismus, který ve své životní strategii uplatňuje vyšší důraz na kvalitu a konkurenceschopnost potomstva (semen nebo mláďat), přičemž jeho kvantita a mobilita je odsunuta do pozadí.“

I když je dinosaurů málo, lidi se o ně zajímají, ať již je to z jakéhokoliv důvodu. Ostatní vyhynulí živočichové mají mnohem horší pozici. Ale i zde se setkáme s všeobecně známými organismy jako jsou trilobiti, amoniti nebo mamuti (kteří jsou však bezkonkurenčně nejmladší). Někteří z těchto tvorů zaujmou svojí velikostí, jiní krásou a netradičností.

A co zbytek fosilií?
Zkoumání dávno vymřelého života je, alespoň z mého pohledu, velice důležitým vědním odvětvím. Bohužel, většinou to nemá praktického využití. První doklady o sbírání fosilií pocházejí již z vykopávek z období dob kamenných. První nálezy pračlověkům sloužily jako estetické ozdoby, jistě především pračlověkyň (Archeologie pravěkých Čech 2, Paleolit a mezolit: strana 50). Systematické zkoumání fosilie započali pravděpodobně již staří řekové. Moderní dějiny paleontologie však začaly být psány až v 18. století.

Paleontologii lze tedy brát jako jednu z nejdéle existujících vědních disciplín. V oku zájmu lidí se fosilie objevily především pro svojí netradičnost. Aby taky ne… Jen si představte, jak starověcí řekové diskutují nad původem schránek škeblí ze skal daleko od mořského pobřeží či nějaké řeky.

V moderní době však již podobná nadšení povětšinou nepřevládají. Fosilie laická veřejnost přijala jako za zcela normální a více už o nich většinou vědět nechce a ani nepotřebuje. Role popularizátora všemožné havěti z minulosti je ztížena na maximum. Nejedná-li se o dinosaury, samozřejmě…

Mým objektem zájmu jsou belemniti, kalcitické válečky, které lze objevit v horninách stáří jury a křídy. Z vyhynulého mořského živočicha ze skupiny hlavonožců lze ve většině případů nalézt právě jen kalcifikovanou vnitřní schránku a nic víc. Abych zaujal čtenářské masy (či alespoň více jedinců) jsem nucen, stejně jako většina mých kolegů, přejít z rozdílným přístupům k popularizaci.

Vztažení na známou věc
Lidi nejvíce zajímá to, co nějakým způsobem znají. Dinosauři jsou ve filmech, takže je to v pohodě. Mamuti žili nedávno a jsou velcí, takže je to taky v pohodě. U amonitů a trilobitů je to již těžší. Jejich nálezy jsou omezeny jen na určité oblasti v rámci ČR. Lze však říci, že lokálně panuje o těchto organismech širší povědomí. Amonit i trilobit se dokonce dostaly na etikety oblíbených alkoholických nápojů.

Výhodou paleontologických popularizátorů může být některý s palčivých problémů dnešní doby. V mém případě se jedná o globální oteplování a změny klimatu. Podobné procesy na planetě Zemi panovaly i v minulosti. A pomocí zkoumání izotopů lze tyto procesy přenést do současnosti a studovat je. I tento výzkum by pak mohl přinést nové metody, jak lépe zjišťovat míru globálních změn v současnosti.

Palčivých problémů ke vztáhnutí k vyhynulým živočichům je jistě pěkná řádka. Cílem každého popularizátora je ukázat třeba i svůj výzkum široké veřejnosti tak, aby si ho přečetla se zaujetím. Je to práce těžká, někdy nevděčná či nemožná. Ale při správném postupu nemusíme používat dinosauří pozlátka pro větší čtenost a širší dosah našeho článku (tag DINOSAUŘI zahrnut). Bohužel čtenost je často to jediné, které žene autory k popularizaci paleontologie. Čím víc kliků (třeba i na senzační zprávu se super titulkem), tím pro informační platformu lépe.

autorský článek
Zdroj úvodního obrázku: Kvnga (část fosilní rostliny, nikoliv ocas dinosaura)