Telemedicína novým nástrojem zdravotnictví. Stojí o ni onkologičtí pacienti?

„Využití moderních komunikačních technologií v péči o onkologické pacienty může mít mnohé přínosy. Nejde jen o vyšší pohodlí, úsporu času i výdajů a omezení rizika nákazy při návštěvách zdravotnických zařízení. Při vhodném nastavení procesů a dostupnosti jde rovněž o zvýšení efektivity a bezpečnosti komunikace i finanční úspory v systému veřejné zdravotní péče. Abychom zmapovali, jak onkologičtí pacienti vnímají jednotlivé přínosy, ale i překážky ve využívání telemedicíny, uskutečnili jsme online dotazníkové šetření mezi pacienty našich členských organizací,“ vysvětluje Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů.

Výhody a překážky vnímané pacienty

Naprostá většina dotázaných (70 %) uvedla, že nezná ani neslyšela pojem telemedicína. Z toho vyplývá, že pro lepší porozumění i rozšíření pojmu telemedicína je potřeba mezi lidmi, potažmo onkologickými pacienty, vykonat ještě mnoho osvětové práce. Vzhledem k prokázané nízké znalosti významu telemedicíny mezi onkologickými pacienty je také pochopitelné, že vzbuzuje u některých dotázaných rozporuplné reakce.

Na jedné straně si uvědomují benefity, z nichž nejčastěji uvádějí, že není nutno cestovat do zdravotnického zařízení (77 %) a z toho plynoucí výhody jako úspora času i peněz a méně stresu – konkrétně například při hledání místa k parkování. Také vzhledem ke stávající pandemické situaci respondenti oceňovali i nulové riziko nákazy (49 %).

Na druhé straně jsme zaznamenali vysoké obavy z chybějícího osobního kontaktu (76 %). „V tomto smyslu je důležité, aby poskytovatelé péče vysvětlovali pacientům, kdy a za jakých okolností je neosobní kontakt s lékařem možný – a kdy naopak k jeho omezení nedojde či dokonce nesmí dojít. Nezastupitelnou roli hraje ujištění, že v žádném případě nedojde ke zhoršení poskytované péče, kterého se obává 30 % respondentů,“ doplňuje Mgr. Petra Adámková.

Přestože jen malá část dotázaných uvedla, že pojem telemedicína zná, tak téměř dvě třetiny mají osobní zkušenost
s konzultací zdravotního stavu online či po telefonu. Při takové konzultaci byli respondenti s naprostou většinou parametrů spokojeni: nejvíce s přístupem lékaře či zdravotníka, nejméně jim naopak vyhovoval komfort konzultace a její délka. Ale i zde je celkové hodnocení pozitivní.

Přes poměrně dobrou zkušenost s elektronickou/telefonickou konzultací, dotázaní ji berou jen jako doplňkovou metodu a v budoucnu ji chtějí využívat jen v určitých případech či výjimečně. Je proto nutné pacienty podrobně seznámit se situacemi, pro které je tento způsob komunikace vhodný a přínosný a pro které nikoliv.

Rovněž v případě sdělování důležitých informací telefonicky či elektronicky se podle odpovědí respondentů jedná
o metodu vhodnou jen pro některé případy či jen výjimečně. Pětině dotázaných by tento způsob nevyhovoval vůbec.
S elektronickým sdílením informací má zkušenost mnohem více dotázaných. Tato součást telemedicíny se mezi respondenty setkává s největší podporou a pacienti jsou si vědomi, že to může významně urychlit proces konzultací
i samotné léčby.

Povzbuzujícím se jeví zjištění, že pokud by existovala aplikace poskytující informace o onkologických zařízeních, slovník pojmů či jiné užitečné informace pro onkologické pacienty, pravděpodobně by se setkala s úspěchem, především
u mladších onkologických pacientů. 77 % respondentů uvedlo, že by ji pravděpodobně používalo, 40 % z nich dokonce velmi pravděpodobně.

Hlas onkologických pacientů má právní subjektivitu a je vnímán jako „střecha“ onkologických organizací, a to pacienty i odbornou veřejností.

Zdroj: TZ Addicts
Foto: Julia Zyablova, Unsplash